Mašinky 2003 / tipy, triky, návody / stavba kolejiště

	Popis stavby kolejiště Několikrát jsem byl dotázán na "technologii stavby kolejiště" , takže zde uvádím stručný popis některých použitých postupů. Samozřejmě si tímto nechci dělat žádný "patent na rozum" a nepovažuji tento způsob za jediný možný a správný. Základem je rám z dřevěných latí 4 x 2 cm s rozestupy cca 30 cm, na kterém je připevněna sololitová deska síly 3 mm (hrubou stranou navrch). Tato konstrukce je lehká a snadno se s ní manipuluje. Celá konstrukce je umístěna na pevném dřevěném rámu na nohách s kolečky. Na sololitové desce je nalepen polystyrén síly 1 cm (lépe je použít minimálně 10 cm) , aby nejnižší výška tratě neležela na úrovni základní desky. Pokud se později rozhodneme vyhloubit např. říční koryto, rybník, silniční podjezd nebo dostavět další skryté nádraží budeme mít o starost méně. Základ vedení tratě i terénu je rovněž z polystyrénu - dobře se opracovává , má nízkou hmotnost a bez problémů lze dodatečně provádět změny i v už dokončené krajině. Do konečného tvaru je terén vytvarován mačkaným novinovým papírem (přichyceným pásky papírové lepenky nebo špendlíky), který je lehce potřen základovou barvou a následně pokryt několika vrstvami novinových útržků pokládaných přes sebe do mokré barvy. Takto vytvoříme silnější vrstvu, která drží požadovaný tvar. Do ještě mokrého povrchu jsou nasypány piliny a vše znovu ještě před zaschnutím přetřeno vrstvou barvy tak, aby se piliny s barvou dobře smísily. Po zaschnutí získáme pevný povrch s drsnou strukturou. Jako základová barva je použit ETHERNAL (zelená 06) - cena přijatelná, nesmrdí, je vodou ředitelný, rychle schne. Následně je možno začít s konečnou úpravou terénu pomocí posypů z molitanové drti, travních koberců apod. Koleje usazené v konečné poloze jsou zasypány štěrkem (POLÁK - šedý, střední hrubost). Po zasypání a konečné úpravě tvaru štěrkového lože je vše zakapáno ředěným Herkulesem (poměr cca 1:10 - konzistence jako mléko). Je třeba dbát na to, aby byl štěrk lepidlem dobře prosycen. Opatrně je třeba postupovat v blízkosti pohyblivých částí výhybek, aby nedošlo k jejich zalepení. Po vytvrdnutí (cca 24 h) je možno přikročit ke konečné úpravě kolejového svršku. Kolejnice jsou ze stran natřeny tmavě hnědou temperou, do které je přidáno malé množství Herkulesu. Následně je štěrk patinován tmavě hnědým odstínem tempery. Tmavším odstínem jsou vytvořeny různá zašpinění a olejové skvrny. Na závěr je třeba jemným hadříkem namočeným v lihu vyčistit horní plochy kolejnic. Pokud se později rozhodneme provádět nějaké změny ve vedení kolejí nebo potřebujeme něco vyměnit, není potřeba používat "příklepovou vrtačku", ale stačí pouze štětec a voda. Požadovaná místa namočíme a po asi 15 minutách vše změkne a je možno bez problémů provádět úpravy. Sypaná nástupiště, silnice, různé pěšiny a cesty jsou dělány stejnou technologií. Požadovaný tvar nejdříve vytvoříme ze suchého štěrku, písku nebo jiného požadovaného materiálu a následně vše zakapeme řídkým Herkulesem. U jemných pískových materiálů vznikají při zakapávání nerovnosti. Ty je možno odstranit po několika hodinách schnutí, kdy je povrch ještě vlhký, ale už drží tvar. Povrch "pocukrujeme" tenkou vrstvou písku nebo prachu a lehce udusáme rovným předmětem nebo prsty. Konečný vzhled, různé skvrny a znečištění dobarvíme temperou.

Popis stavby kolejiště

Několikrát jsem byl dotázán na "technologii stavby kolejiště" , takže zde uvádím stručný popis některých použitých postupů. Samozřejmě si tímto nechci dělat žádný "patent na rozum" a nepovažuji tento způsob za jediný možný a správný.

Základem je rám z dřevěných latí 4 x 2 cm s rozestupy cca 30 cm, na kterém je připevněna sololitová deska síly 3 mm (hrubou stranou navrch). Tato konstrukce je lehká a snadno se s ní manipuluje. Celá konstrukce je umístěna na pevném dřevěném rámu na nohách s kolečky.
Na sololitové desce je nalepen polystyrén síly 1 cm (lépe je použít minimálně 10 cm) , aby nejnižší výška tratě neležela na úrovni základní desky. Pokud se později rozhodneme vyhloubit např. říční koryto, rybník, silniční podjezd nebo dostavět další skryté nádraží budeme mít o starost méně.
Základ vedení tratě i terénu je rovněž z polystyrénu - dobře se opracovává , má nízkou hmotnost a bez problémů lze dodatečně provádět změny i v už dokončené krajině. Do konečného tvaru je terén vytvarován mačkaným novinovým papírem (přichyceným pásky papírové lepenky nebo špendlíky), který je lehce potřen základovou barvou a následně pokryt několika vrstvami novinových útržků pokládaných přes sebe do mokré barvy. Takto vytvoříme silnější vrstvu, která drží požadovaný tvar. Do ještě mokrého povrchu jsou nasypány piliny a vše znovu ještě před zaschnutím přetřeno vrstvou barvy tak, aby se piliny s barvou dobře smísily. Po zaschnutí získáme pevný povrch s drsnou strukturou. Jako základová barva je použit ETHERNAL (zelená 06) - cena přijatelná, nesmrdí, je vodou ředitelný, rychle schne. Následně je možno začít s konečnou úpravou terénu pomocí posypů z molitanové drti, travních koberců apod.
Koleje usazené v konečné poloze jsou zasypány štěrkem (POLÁK - šedý, střední hrubost). Po zasypání a konečné úpravě tvaru štěrkového lože je vše zakapáno ředěným Herkulesem (poměr cca 1:10 - konzistence jako mléko). Je třeba dbát na to, aby byl štěrk lepidlem dobře prosycen. Opatrně je třeba postupovat v blízkosti pohyblivých částí výhybek, aby nedošlo k jejich zalepení. Po vytvrdnutí (cca 24 h) je možno přikročit ke konečné úpravě kolejového svršku. Kolejnice jsou ze stran natřeny tmavě hnědou temperou, do které je přidáno malé množství Herkulesu. Následně je štěrk patinován tmavě hnědým odstínem tempery. Tmavším odstínem jsou vytvořeny různá zašpinění a olejové skvrny. Na závěr je třeba jemným hadříkem namočeným v lihu vyčistit horní plochy kolejnic.
Pokud se později rozhodneme provádět nějaké změny ve vedení kolejí nebo potřebujeme něco vyměnit, není potřeba používat "příklepovou vrtačku", ale stačí pouze štětec a voda. Požadovaná místa namočíme a po asi 15 minutách vše změkne a je možno bez problémů provádět úpravy.
Sypaná nástupiště, silnice, různé pěšiny a cesty jsou dělány stejnou technologií. Požadovaný tvar nejdříve vytvoříme ze suchého štěrku, písku nebo jiného požadovaného materiálu a následně vše zakapeme řídkým Herkulesem. U jemných pískových materiálů vznikají při zakapávání nerovnosti. Ty je možno odstranit po několika hodinách schnutí, kdy je povrch ještě vlhký, ale už drží tvar. Povrch "pocukrujeme" tenkou vrstvou písku nebo prachu a lehce udusáme rovným předmětem nebo prsty. Konečný vzhled, různé skvrny a znečištění dobarvíme temperou.