A
linka
 


Skryté nádraží

Skryté nádraží je část kolejiště, která se obvykle nachází v místě, které, jak už název napovídá, je skryto pohledu diváka. Nejčastěji v tunelu, za kulisou v zadní části kolejiště nebo v nižších patrech pod základní úrovní terénu. Může být také řešeno jako samostatný nezakrytý modul napojený ke kolejišti.
Pokud chceme na kolejišti modelovat provoz, který alespoň trochu odpovídá provozu na skutečné železnici, bez skrytého nádraží se neobejdeme. Tato část kolejiště nám simuluje další vzdálené pokračování trati. Vlak, který odjede z viditelné části se hned nevrací zpět, ale zastaví ve skrytém nádraží, kde čeká na další jízdu a do viditelné části může odjet jiná souprava. Toto řešení nám umožňuje na kolejišti provozovat více vlaků, provoz je mnohem zajímavější a je možné i sestavit grafikon, podle kterého bude provoz probíhat. Manipulační vlaky mohou přivážet a přistavovat k vykládce / nakládce vozy a následně je odvážet apod.

Způsobů, jak řešit skryté nádraží je více. Aby dobře plnilo svou funkci, je potřeba dodržet několik zásad.

Délka kolejí ve skrytém nádraží by měla být minimálně stejná nebo větší než nejdelší kolej stanice ve viditelné části kolejiště. Toto není podmínkou u kolejí, které budou určeny pouze pro odstavování konkrétní soupravy (např. motorák, pracovní vlak apod.). Stejně tak můžeme mít koleje rozděleny do skupin podle určení (např. pro dlouhé nákladní vlaky nebo rychlíky a pro krátké vlaky obsluhující lokálku). Pokud si můžeme dovolit větší délku kolejí, můžeme každou kolej rozdělit na více částí a využít jí k odstavování několika souprav za sebou.


Počet kolejí by měl být dostatečný. Ideální je mít možnost na skrytých kolejích odstavit všechny provozované soupravy. Slouží nám pak vlastně i jako bezpečný odkládací prostor, kam můžeme všechny vlaky z kolejiště uklidit.

Dobrý přístup do celého prostoru je další naprosto nezbytnou podmínkou, aby bylo možno provádět údržbu, opravy nebo řešit vykolejení soupravy. Skryté nádraží může sloužit nejen k odstavování vlaků, ale máme-li dobrý přístup, můžeme zde provádět i posun, např. výměnu zátěže manipulačního vlaku, přepojování lokomotiv, objíždění souprav apod.

Koncepce skrytého nádraží by měla vycházet z provozních potřeb. Měli bychom si předem ujasnit, jak bude vypadat provoz na kolejišti, jaké vlaky zde budeme provozovat, kolik jich bude a tomu přizpůsobit počty a délky potřebných kolejí. Způsobů řešení je více, jak podle náročnosti konstrukce, tak obsluhy i organizace provozu.

Nádraží může být navrženo jako průjezdné, kdy je na obou zhlavích napojeno na viditelnou část (obr.1). Toto řešení umožňuje střídání vlaků, ale nelze obracet směr jízdy souprav bez přepojování lokomotiv. Provozní možnosti můžeme dále rozšířit přidáním dalších kusých kolejí (obr.2 a 4).

Řešení s vratnou smyčkou umožňuje obracet soupravy, které se pak vracejí zpět do viditelné části ze směru, ve kterém odjely, tak, jako na skutečné železnici. Pokud modelujeme provoz v koncové stanici, vystačíme pouze s jednou smyčkou, která může být i částečně viditelná (obr.3). U mezilehlé stanice použití dvou smyček umožní plnohodnotný provoz, ale skryté nádraží už bude vyžadovat více prostoru, např. v případě kolejiště na (obr.5), umístění smyček nad sebou ve dvou patrech.

sn_02
obr.1

sn_01 sn_01
obr.2 obr.3

sn_03 sn_03
obr.4 obr.5

Do vnitřní části smyčky můžeme přidat kusé koleje pro soupravy, které není potřeba otáčet (obr.6).
V některých případech je možné použít dvojitou smyčku (obr.7).


sn_03 sn_03
obr.6 obr.7

Pokud není dostatek místa, lze použít smyčku s úvratí (obr.8). Vlak po vjezdu do skryté části zajede celý na vjezdovou kolej a po přehození výhybky je následně sunut ve směru šipky na některou z odstavných kolejí, kde pak vyčkává na další jízdu.

  sn_03
  obr.8

Pokud máme k dispozici jen úzký prostor, může být skryté nádraží řešeno jen jako koncová stanice (obr.9). Po najetí vlaku odpojíme lokomotivu a po volné koleji objedeme na druhý konec soupravy. Mezi vjezdovým zhlavím a tunelem je potřeba ponechat dostatečně dlouhý úsek koleje, aby nám lokomotiva při objíždění soupravy nevyjížděla ven před tunel. Pro odpojování lokomotivy je nezbytné mít ke koncovému zhlaví dobrý přístup.

  sn_03
  obr.9

Další, konstrukčně náročnější řešení je "zásuvkové" nádraží, kde jsou odstavné koleje umístěny na pohyblivém výsuvném dílu (obr.10).

  sn_03
  obr.10

Pro inspiraci doporučuju prostudovat řešení skrytých nádraží na pláncích kolejišť od Milana Ferdiána.

____________________________________________________________________________________

Zdroj obrazové dokumentace:
obr.1-5, 8 - ŽM modelářská příloha Plány kolejišť (2001, 2004)
obr. 10 - "Modely železnice v terénu", V. Zuska, NADAS, 1988



 
linka 2