Mašinky 2003 / tipy, triky, návody / DCC digitální ovládání kolejiště

	První zkušenosti s digitálem Po mnoha úvahách i u mě dozrálo rozhodnutí posunout svoje analogové kolejiště do světa DCC. "Malý krok pro člověka, velký krok pro kolejiště". Vzhledem k tomu, že se lokomotivní park postupně rozšiřoval o nové lokomotivy připravené pro DCC a staré stroje postupně odcházely do vitríny, tak byla digitalizace logickou volbou. O digitalizace starých lokomotiv neuvažuju vzhledem k útlumu jejich provozu na kolejišti a finanční náročnosti s nejistým výsledkem uspokojivých jízdních vlastností. Vše nakonec urychlila výhodná možnost zakoupení Roco Multimaus s centrálou z21 start se zárukou, za pro mě přijatelnou cenu. Preferuji ovladač do ruky s "kolečkem" a Multimaus (dále MM) splňuje moje požadavky. Volil jsem kompletní řešení od jednoho výrobce i vzhledem k problémům jisté nekompatibility MM s jinými centrálami, se kterými se někteří potýkají. Ovládání příslušenství necháván zatím otevřené, to bude další vývojový stupeň. Vzhledem k tomu, že chci mít zachovám i příležitostný provoz starých analogových lokomotiv, tak jsem zachoval možnost odpojování celých staničních kolejí a úseků ve skrytých nádražích. Na ovládacím panelu přibyl přepínač ANALOG / DCC, který umožňuje celé kolejiště přepnout do analogového provozu. Jedna kolej v nádraží je určena pro programování lokomotiv. Na ovládacím panelu mám přepínač PROVOZ / PROGRAMOVÁNÍ, který odpojí při programování zbytek kolejiště od centrály. O automatickém zastavování ABC uvažuju zatím pouze u vjezdových návěstidel. Řízení vratné smyčky jsem vyřešil relátkem tak, aby bylo možné ji provozovat jak v analogu, tak v DCC. Tlačítkem povoluji odjezd ze smyčky a vlak po odjezdu automaticky nastaví polaritu smyčky pro vjezd. Výhybku na vjezdu mám řešenou jako samovratnou. Moje první zkušenost z provozu v DCC je pozitivní, ale má i svoje nedostatky: plusy - výrazné zvýšení kvality jízdy lokomotiv vzhledem ke zpětné vazbě a dalším vychytávkám v procesorem řízené regulaci motorků v dekodérech, plynulé rozjezdy a zastavování, plynulá pomalá jízda rychlostí třeba několik mm/s. Pro analog používám už léta pulzní řízení, ale bez zpětné vazby, křivek zrychlení atd. Takže bych to přirovnal tak trochu k přechodu z klasického trafa FZ1 na pulzní regulaci. - trvalé svícení lokomotiv a souprav, případně zvuk. - provoz více lokomotiv bez nutnosti zapínat / vypínat izolované úseky. mínusy - obsluha se trochu zkomplikovala. V analogu stačilo zapnout příslušný úsek, otočit ovladačem a jelo se... - v DCC to znamená nejdříve nalistovat tu správnou lokomotivu na ovladači a pak ještě zjistit, kterým směrem ji poslat, protože směr neurčuje otočení ovladače, ale předek a zadek lokomotivy a ten je po projetí vratnou smyčkou pokaždé jinde. Je to ale věc zvyku a nepovažuji to za problém, každý způsob ovládání má svoje. Ještě jsem musel řešit jeden větší problém. Ve skrytém nádraží mám jednu odbočku přes obloukovou výhybku PIKO-A-gleis na které jsou na srdcovce koleje opačné polarity tak blízko u sebe, že kola vlaku je spolehlivě propojí do zkratu a centrála se odpojí. Nezbývalo, než provést chirurgický zákrok a srdcovku izolovat. Ve skryťáku to byla "fajnová" práce. V analogu se to neprojevovalo, protože tam není tak rychlá detekce zkratu. Tak nevím jestli udělali soudruzi v PIKO chybu nebo A-gleis jsou pouze pro A-nalog. Zatím jsem osadil 7 lokomotiv dekodéry ZIMO a 2 KUEHN. Do Bardotky od MTB jsem pořídil jeden zvukový dekodér ZIMO. Instalace byla bez bez větších problémů. Pouze jeden dekodér ZIMO se výrazně zahříval a následně vypínal díky tepelné ochraně. Prodejce to k mé plné spokojenosti vyřešil okamžitou výměnou. Pak už stačilo si trochu pohrát s akceleračními křivkami, někde doladit účinnost zpětné vazby, nastavit rychlosti, aby mašiny nelítaly jak Formule 1 a hotovo. Bardotka se zvukem od Jacek-modely je naprosto úžasná, ale po 30 min provozu jsem toho měl dost a to byla jen jedna lokomotiva. Takže je otázkou, kolik lokomotiv a jakých vlastně ozvučovat, vzhledem k ceně dekodéru a výdrže obsluhy. Na závěr si dovolím polemizovat s tvrzením, že "digitál je jednodušší"... Z mojí zkušenosti není. Pokud si koupím DCC startset, postavím mašinku na koleje, připojím dva drátky a jezdím, tak ano. Pokud instaluju a nastavuju dekodéry, nastavuju CV atd., tak to předpokládá určitý základ znalostí elektrotechniky a vyšší úroveň počítačové gramotnosti, což zdaleka všichni nemají. Jenom pro představu..., manuál k lokomotivnímu dekodéru ZIMO má 62 dvoustran (124 stran). Běžný uživatel z toho potřebuje tak 10%. Pokud budu ale chtít nějaký stupeň automatizace a řídit kolejiště počítačem, tak už je to na delší čtení... Tady někde je zřejmě ta pomyslná hranice, kdy se z modeláře postupně stává IT specialista nebo programátor a na tvorbu krajiny a modelů už není tolik času. Berte to celé jako můj subjektivní osobní postřeh, který třeba bude někomu k užitku.

První zkušenosti s digitálem

Po mnoha úvahách i u mě dozrálo rozhodnutí posunout svoje analogové kolejiště do světa DCC. "Malý krok pro člověka, velký krok pro kolejiště". Vzhledem k tomu, že se lokomotivní park postupně rozšiřoval o nové lokomotivy připravené pro DCC a staré stroje postupně odcházely do vitríny, tak byla digitalizace logickou volbou. O digitalizace starých lokomotiv neuvažuju vzhledem k útlumu jejich provozu na kolejišti a finanční náročnosti s nejistým výsledkem uspokojivých jízdních vlastností.
Vše nakonec urychlila výhodná možnost zakoupení Roco Multimaus s centrálou z21 start se zárukou, za pro mě přijatelnou cenu. Preferuji ovladač do ruky s "kolečkem" a Multimaus (dále MM) splňuje moje požadavky. Volil jsem kompletní řešení od jednoho výrobce i vzhledem k problémům jisté nekompatibility MM s jinými centrálami, se kterými se někteří potýkají.

Ovládání příslušenství necháván zatím otevřené, to bude další vývojový stupeň. Vzhledem k tomu, že chci mít zachovám i příležitostný provoz starých analogových lokomotiv, tak jsem zachoval možnost odpojování celých staničních kolejí a úseků ve skrytých nádražích. Na ovládacím panelu přibyl přepínač ANALOG / DCC, který umožňuje celé kolejiště přepnout do analogového provozu.
Jedna kolej v nádraží je určena pro programování lokomotiv. Na ovládacím panelu mám přepínač PROVOZ / PROGRAMOVÁNÍ, který odpojí při programování zbytek kolejiště od centrály.
O automatickém zastavování ABC uvažuju zatím pouze u vjezdových návěstidel. Řízení vratné smyčky jsem vyřešil relátkem tak, aby bylo možné ji provozovat jak v analogu, tak v DCC. Tlačítkem povoluji odjezd ze smyčky a vlak po odjezdu automaticky nastaví polaritu smyčky pro vjezd. Výhybku na vjezdu mám řešenou jako samovratnou.

Moje první zkušenost z provozu v DCC je pozitivní, ale má i svoje nedostatky:

plusy
- výrazné zvýšení kvality jízdy lokomotiv vzhledem ke zpětné vazbě a dalším vychytávkám v procesorem řízené regulaci motorků v dekodérech, plynulé rozjezdy a zastavování, plynulá pomalá jízda rychlostí třeba několik mm/s. Pro analog používám už léta pulzní řízení, ale bez zpětné vazby, křivek zrychlení atd. Takže bych to přirovnal tak trochu k přechodu z klasického trafa FZ1 na pulzní regulaci.
- trvalé svícení lokomotiv a souprav, případně zvuk.
- provoz více lokomotiv bez nutnosti zapínat / vypínat izolované úseky.

mínusy
- obsluha se trochu zkomplikovala. V analogu stačilo zapnout příslušný úsek, otočit ovladačem a jelo se...
- v DCC to znamená nejdříve nalistovat tu správnou lokomotivu na ovladači a pak ještě zjistit, kterým směrem ji poslat, protože směr neurčuje otočení ovladače, ale předek a zadek lokomotivy a ten je po projetí vratnou smyčkou pokaždé jinde. Je to ale věc zvyku a nepovažuji to za problém, každý způsob ovládání má svoje.

Ještě jsem musel řešit jeden větší problém. Ve skrytém nádraží mám jednu odbočku přes obloukovou výhybku PIKO-A-gleis na které jsou na srdcovce koleje opačné polarity tak blízko u sebe, že kola vlaku je spolehlivě propojí do zkratu a centrála se odpojí. Nezbývalo, než provést chirurgický zákrok a srdcovku izolovat. Ve skryťáku to byla "fajnová" práce. V analogu se to neprojevovalo, protože tam není tak rychlá detekce zkratu. Tak nevím jestli udělali soudruzi v PIKO chybu nebo A-gleis jsou pouze pro A-nalog.

Zatím jsem osadil 7 lokomotiv dekodéry ZIMO a 2 KUEHN. Do Bardotky od MTB jsem pořídil jeden zvukový dekodér ZIMO. Instalace byla bez bez větších problémů. Pouze jeden dekodér ZIMO se výrazně zahříval a následně vypínal díky tepelné ochraně. Prodejce to k mé plné spokojenosti vyřešil okamžitou výměnou. Pak už stačilo si trochu pohrát s akceleračními křivkami, někde doladit účinnost zpětné vazby, nastavit rychlosti, aby mašiny nelítaly jak Formule 1 a hotovo. Bardotka se zvukem od Jacek-modely je naprosto úžasná, ale po 30 min provozu jsem toho měl dost a to byla jen jedna lokomotiva. Takže je otázkou, kolik lokomotiv a jakých vlastně ozvučovat, vzhledem k ceně dekodéru a výdrže obsluhy.

Na závěr si dovolím polemizovat s tvrzením, že "digitál je jednodušší"... Z mojí zkušenosti není. Pokud si koupím DCC startset, postavím mašinku na koleje, připojím dva drátky a jezdím, tak ano.
Pokud instaluju a nastavuju dekodéry, nastavuju CV atd., tak to předpokládá určitý základ znalostí elektrotechniky a vyšší úroveň počítačové gramotnosti, což zdaleka všichni nemají.
Jenom pro představu..., manuál k lokomotivnímu dekodéru ZIMO má 62 dvoustran (124 stran). Běžný uživatel z toho potřebuje tak 10%. Pokud budu ale chtít nějaký stupeň automatizace a řídit kolejiště počítačem, tak už je to na delší čtení... Tady někde je zřejmě ta pomyslná hranice, kdy se z modeláře postupně stává IT specialista nebo programátor a na tvorbu krajiny a modelů už není tolik času.

Berte to celé jako můj subjektivní osobní postřeh, který třeba bude někomu k užitku.